Víte že…

Víte, že se středověká mučírna na hradu Kost pyšní jedinou veřejně přístupnou funkční gilotinou v Česku? Jedná se o kopii gilotiny, na níž se stínalo ještě za první republiky a protektorátu. Originál je uložen v pražské věznici na Pankráci.



Jak vznikají krápníky

Může se vám stát, že při prohlídce jeskyní (nejen v Moravském krasu) narazíte na brigádníka, který jednotvárně a bez zájmu odříkává naučený text. Pokud je jeho tvůrcem odborník na slovo vzatý, pak patrně uslyšíte něco jako:

Na povrchu těchto zčásti odkopaných laminovaných sedimentů je patrný recentní vznik jejich kalcifikace. K sedimentaci došlo v době teplé klimatické oscilace v místě, kde se velmi často střídaly akvatické a aerické podmínky.

Pokud vám takový výklad vyhovuje, račte zvolit jiný odkaz, neboť četba tohoto článku je pro vás ztracený čas. Jestliže ale nerozumíte jedinému slovu, pak (patrně patříte do 99 % většiny lidstva) a následující řádky se vám při návštěvě jeskyní budou hodit.

Slovo „kras“ je odvozeno od názvu slovinského horstva – snad právě tam prošel první člověk podzemní prostory a mohl se kochat překrásnou výzdobou. Jeskyně, krápníky, vývěry a propadání řek, závrty, propasti – to vše jsou úkazy, typické pro vápencové masivy, tedy pro krasová území. Vápenec vznikl kdysi hodně dávno, když byly schránky mořských potvůrek, naskládané těsně vedle sebe, rozdrceny a stlačeny do dnešní podoby. Vápenec Moravského krasu pochází z doby devonské; tzn. má více než 350 milionů let.
Jeskyňáři, geologové a průvodci mohou být za příjmy vděčni vodě. Právě ta má nádheru krasové výzdoby (ale i samotný vznik jeskynních prostor) na svědomí. Voda, v níž se rozpustil oxid uhličitý z atmosféry nebo půdního vzduchu, působí jako slabá kyselina. Vniká do puklin ve vápencových skalách a masiv pomalu rozpouští. Stěny se vymílají a vymílají, až je z někdejší průrvy dóm, v němž jde postavit pódium s orchestrem a desítky diváků k tomu.

Kalcitem nasycená voda může proniknout do již vytvořených podzemních prostor a tvořit tu krasovou výzdobu: krápníky, záclony, brčka či náteky. Minerální látky krystalizují a vytvářejí takzvaný sintr – hmotu, která v jeskynních dómech ztvrdne v interiér, jemuž se nevyrovnají návrhy nejšikovnějšího architekta. Krystal čistého kalcitu je průhledný, jenže na vytvoření krápníku je jich zpravidla potřeba moc. Výzdoba se nám potom jeví jako sněhově bílá. Je to jako s cukrem: jediný krystalek je průhledný, kostka bílá. Někdy vzniká krápník hodně pomalu jako jediný krystal, jindy se (za vhodných vnějších podmínek) krystalky spojí v jediný monokrystal až časem – pak vypadá výzdoba jako skleněná. V Punkevních jeskyních bychom se za takovou podívanou museli vydat do veřejnosti nepřístupných Skleněných dómů. Krasová výzdoba může mít mnoho barev a odstínů (aniž bychom ji nasvěcovali neonovými zářivkami). Vápenec s příměsí manganu barví jeskynní dómy došeda, fialova až modra; oranžové až červené krápníky má na svědomí železo.

Na závěr čtenář jistě ocení osvětlení několika základních jeskyňářských pojmů, které průvodci často používají, aniž by je napadlo, že průměrný člověk má na starost spoustu jiných věcí, než pročítat knihy geologie. Stalagmity jsou ty krápníky, co rostou odspodu, stalaktity svrchu a stalagnáty se na půli cesty potkaly. Prvotním stádiem stalaktitu jsou takzvaná brčka, jimiž voda protéká a rostou tedy jen do délky – zato vskutku rychle (alespoň ve srovnání s ostatními krápníky). Stalaktit může mít podobu záclony (to tehdy, když je plochý a zohýbaný), která vzniká stékáním vody po stropním žebru nebo římse. Dna a stěny jeskyní někdy pokrývají pisolity (drobné hráškovité útvary sintru) nebo nickamínkový povlak (hrbolatá vrstva, jejíž podobu mají zčásti na svědomí mikroorganismy – jak přesně zatím nedokáží říct ani odborníci).

Pokud si prohlídku podzemních prostor odpustíte (což nelze než vřele nedoporučit!), všimněte si alespoň krasových jevů „zvenku“. Propast je – řečeno slovy odborníka – vertikálně orientovaná jeskyně ústící na zemský povrch, jejíž vertikální rozměr převažuje nad horizontálním. Závrty jsou okrouhlé dolíky trychtýřovitého tvaru, které vznikly rozpouštěním směrem dolů. A pak tu jsou košaté stromy, pestrobarevná květena a vonící tráva... ale to už je jiný příběh.


Poděkování | Online Travel Solutions © 2006-2007