Víte že…

Víte, že Deštné v Orlických horách nabízí celkem sedm sjezdovek s rozdílnou náročností, kde si dobře zalyžují profíci, děti, plavci na duších i další alternativci?



Nepřístupné podzemí

Velká část podzemí Moravského krasu ještě není vůbec objevena. Ze známých podzemních prostor je zpřístupněn jen zlomek. Nejznámější veřejnosti nepřístupnou součástí Punkevních jeskyní jsou tzv. Skleněné dómy. Profesor Absolon je objevil koncem roku 1920 a pojmenoval je podle zdejší průhledné krápníkové výzdoby. O třináct let později zpřístupnil veřejnosti zavodněné části Punkevní jeskyně, k jejichž prohlídce patří i zastávka. Z lodičky se člověk dostane zase na suchou zem, aby došel do Masarykova dómu, odkud vede plazivka ke "Skleňákům".

Přepokládá se, že skrz Skleněné dómy vede z Punkevních jeskyní spojnice do Kateřinské jeskyně. Před třetihorní záplavou totiž zdejší podzemí vypadalo docela jinak a Punkva vyvěrala právě tady – na opačné straně skalního hřebenu v Suchém žlebu. Zcela propojit Skleněné dómy s Kateřinkou se dodnes nepodařilo, na konci osmdesátých let přesto slavili amatéři z České speleologické společnosti jistý úspěch. Objevili rozměrný dóm Katedrála, který ve vyšších patrech navazuje na další jeskynní prostory. Všechno to prolézt dá pořádně zabrat a bez lana jste ztraceni (teda mnozí z nás by byli i s lanem). Jeskynní systém se táhne víc než sto metrů vysoko a končí těsně pod povrchem. Aby si jeskyňáři práci zjednodušili, prorazili tu druhý vchod do jeskyně, a tím vytvořili takovou „druhou (o něco skromnější) Macochu“.

Na systém Punkevních jeskyní navazují dlouhé (a z velké části neprozkoumané) chodby, prorývající Moravský kras jako mraveniště. Podzemní bludiště spojuje Sloup, Holštejn a Macochu. Na severu se do útrob země propadá Sloupský potok a Bílá voda, aby se kdesi v podzemí (a že je objevit to „kdesi“ velkým snem každého moravského jeskyňáře) slili v říčku Punkvu. Podzemní toky vyhloubily prostory, jejichž poznaná délka přesahuje 30 km. Říká se jim Amatérská jeskyně – podle dvou speleologů, kteří tu tragicky zahynuli. Psal se rok 1970 a Milan Šlechta s kamarádem Markem Zahradníčkem prolézali jeskyně, když nečekaně stoupla voda. Pokusili se odsud proti proudu dostat sami, ale to se jim nepodařilo a za dobrodružství v útrobách skalního masivu zaplatili životem.

Dneska je Amatérská jeskyně oblíbeným cílem (nejen) českých jeskyňářů. Lezou tu jako mravenci do svých komůrek a komnat, doufaje, že prokopáním dalšího metru objeví nové prostory, nebo ještě lépe – zmiňovaný soutok. Držme jim palce – nebo se k nim rovnou (jako dobrovolníci jedné ze základních skupin České speleologické společnosti) přidejme!


Poděkování | Online Travel Solutions © 2006-2007