Víte že…

Víte, že Český kras nedaleko Berouna ukrývá Koněpruské jeskyně, v nichž se za Jiřího z Poděbrad padělaly peníze? Podzemní prostory prosluly také kosterními nálezy pravěké ženy.



Geologická historie

Nebudeme zabíhat do přílišných detailů. Jste-li zapálenými geology či speleology, beztak vám v následujícím článku nic nového neprozradíme. Naopak nevíte-li, kde se na Zemi vzal vápenec a jak vzniká kras se svou nádhernou výzdobou, nezbývá než doporučit kapitolu Jak vznikají krápníky. Na správný odkaz jste narazili, pokud chcete vědět něco o Punkevních jeskyních, co vám patrně průvodci neřeknou a na co si nevzpomenou ani vaše praprababičky. Přenesme se v čase o 380 milionů let zpět!

Tehdy vznikaly na území Moravského krasu vápence, které začaly po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění výrazně krasovět. Zatímco okolní prastaré hlubinné vyvřeliny granodiority i mladší droby a břidlice neměla voda šanci narušit, vápence křižovala jako s vrtákem. Její působnost přerušily párkrát v průběhu druhohor a třetihor (250 – 1,8 milionů let zpět) záplavy, po nichž tu zůstaly usazeniny s množstvím zkamenělých prehistorických mořských živočichů. Poslední velká voda přišla asi v polovině třetihor. Po tzv. bádenské záplavě se Moravský kras už moc neměnil a první příslušníci našeho rodu jej znali stejně jako my dnes (nebo alespoň jeho „obyvatelné“ části).

Chodby Punkevních jeskyní prorazila řeka Punkva, jež vzniká kdesi v Amatérské jeskyni soutokem Bílé vody a Sloupského potoka. Azurově zelené vody vyvěrají na povrch na dně propasti Macocha, aby se opět ponořily do hlubokého podzemí a ze skal líně vytekly až o půl kilometru dále – v kaňonu Pustý žleb.

Z Božího pohledu jsou Punkevní jeskyně mladice. Před zmiňovanou třetihorní záplavou tekla řeka docela jinudy a nejspíš vyvěrala v Kateřinské jeskyni (ta je jen kousek od "Punkevek", na opačné straně skály v tzv. Suchém žlebu). Z toho by člověk soudil, že jsou oba podzemní systémy propojeny – jeskyňáři soudí, ale ještě žádnému se nepovedlo tuto spojnici objevit.

Jeskynní prostory vznikaly v několika patrech. Punkva nadělala ve skalách mraveniště, ale narozdíl od mravenců ani podvědomě nepromýšlela stabilitu. Tenké stropy se řítily, další a další převisy smetl dravý proud, docházelo k propadání. Výsledkem jsou unikátní prostory, které dnes navštěvují statisíce turistů. I propast Macocha vznikla podobně. Ovšem nepředstavujme si, že měl nějaký dinosaur příležitost vidět velkolepou podívanou à la „žuch a z někdejší planinky zbude monstrózní díra v zemi“. Stěny a stropy se řítily postupně, tak kdoví, co nás a naše potomky ještě čeká.


Poděkování | Online Travel Solutions © 2006-2007